Z Mohyly míru přes Slavkov do Vyškova

Dnes se projedeme po světoznámém Slavkovském bojišti a jeho nejbližším okolí.

Východně od Brna, v blízkosti města Slavkova, se 2. prosince roku 1805 odehrál proslulý střet napoleonských válek, bitva tří císařů. Území bojiště má rozlohu asi 120 km² a pojímá 25 obcí a měst, část území o rozloze 72 km² byla vyhlášena chráněnou památkovou zónou. K vidění je řada památníků, kaplí, několik muzejních expozic a samozřejmě i slavkovský zámek, kde bylo po bitvě uzavřeno příměří.

Žuráň - exteritoriální území Francie

Mezi Šlapanicemi a Podolím se nachází návrší Žuráň – jedna z nejznámějších lokalit bojiště, odkud spatřil Napoleon své pověstné slavkovské slunce, „le soleil d´Austerlitz“. Zde bylo velitelské stanoviště francouzského císaře, odkud dal rozkaz k útoku na Pratecké výšiny. V roce 1930 zde byl instalován kubistický památník s plastickou mapou bitevního rozložení vojsk a francouzskou proklamací před bitvou.

Místo dělostřelců i polní kuchyně...

Přírodní návrší Padělek, dnes Santon, bylo před bitvou francouzskými ženisty uměle srovnáno a opevněno třemi pásy okopů, aby vytvořilo palebná postavení pro 18 děl s pěchotní ochranou. Na zdi nově vybudované klasicistní kaple Panny Marie Sněžné z roku 1832 jsou dnes pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa.

Mohyla míru - nadčasové memento všech obětí bitvy

Další zastávku uskutečníme na Mohyle míru na návrší nad obcí Prace. Významný secesní architekt Fanta navrhl a postavil v letech 1910-12 zdejší kamennou kapli. V přilehlé budově z roku 1925 se nachází napoleonská expozice Bitva tří císařů Slavkov / Austerlitz 1805. Každoročně na přelomu listopadu a prosince se v místech, kde francouzský IV. armádní sbor rozrazil střed spojeneckých vojsk a rozhodl tak vítězství v bitvě, koná pietní akt.

Slavkov u Brna

Město, které celý svět zná jako Austerlitz. Ve velkolepém barokním zámku knížat Kouniců s rozlehlým parkem bylo 6. prosince 1805 uzavřeno příměří mezi Francií a Rakouskem. Před bitvou zde nocovali ruský car Alexandr I. i rakouský císař František I. Po bitvě 3. prosince z balkónu zámku Napoleon pronesl svoji proklamaci k vojákům a od 3. do 7. prosince zde rovněž přenocoval. V předzámčí se nachází expozice Austerlitz – Malé město velkých dějin, v hlavní zámecké budově si můžete prohlédnout další expozice: Historické sály, Historické salonky nebo v podzemí Právo útrpné.

Stará pošta s pomníkem padlým koním...

Na cestě mezi Brnem a Vyškovem - v Kovalovicích - stojí budova někdejší poštovní stanice z roku 1785, při bitvě sídlo velitelských štábů obou bojujících stran. Dne 28. listopadu 1805 zde pobýval Napoleon se svými maršály a během bitvy 2. prosince ji využil ruský generál Bagration jako svůj hlavní stan. V noci ze 2. na 3. prosince zde francouzský císař přenocoval a ráno 3. prosince přijal rakouského knížete Lichtensteina, který přišel s nabídkou příměří a osobní schůzky s císařem Františkem I. V blízkosti Staré pošty se nachází ruská pamětní kaple a také ojedinělý pomník padlým koním v podobě koně zasaženého kulkou.

Vyškov - dříve „Hanácké Versailles“

Francouzská armáda pronikla do města 21. listopadu 1805 a na zámek toho dne dokonce přijel i sám Napoleon, aby se tady setkal se svými generály Treilhardem a Milhaudem. Den před tím město opustila vojska ruského generála Kutuzova směrem k Olomouci, aby se zde připojila k jednotkám císaře Františka a cara Alexandra a vytvořila tak spojeneckou rusko-rakouskou armádu. Nedlouho na to se však vojska ve městě znovu vystřídala. 25. listopadu se do Vyškova pokoušelo vniknout 5000 ruských kozáků, Francouzi však své postavení ještě dokázali ubránit a zůstali zde až do 28. listopadu, kdy už ale město po boji, který do historie vstoupil pod názvem „Vyškovská šarvátka“, opět obsadili spojenci. Na zámku se poté konala porada spojeneckého štábu za účasti ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. Oba panovníci zde také přenocovali.

Vyškovský zámek, jehož areál byl v době baroka označován za „Hanácké Versailles“, dnes slouží jako Muzeum Vyškovska se sedmi stálými expozicemi. Můžete se zde například pokochat rozsáhlou kolekcí vyškovské lidové keramiky, jejíž výroba má ve městě tradici už od 18. století. Dozvíte se různé zajímavosti o jednom z nejuznávanějších arabistů a orientalistů přelomu 19. a 20. století Aloisi Musilovi. Za vidění stojí také Příroda Vyškovska, stejně jako historie či národopis. U zámku se nachází bývalá biskupská zahrada s lodžií, nedaleko pak kaple sv. Anny, kde se konají krátkodobé výstavy. Samotné město je památkovou zónou.

Trasa ze Žuráně do Vyškova s uvedenými zastávkami měří 50 km.