Vydejte se s námi za krásami Plzeňského kraje
Přijeďte si zpříjemnit čekání na prázdniny do Plzeňského kraje, kde na vás čeká spousta tak trochu utajených památek.
První zastávka: Františkánský klášter v Tachově
Za nevšedními sbírkami si naplánujte výlet do františkánského kláštera v Tachově, který nyní slouží jako Muzeum Českého lesa. Na místě kláštera stával špitál a gotický kostel sv. Maří Magdaleny, který byl zničený při obléhaní husity. Špitál prošel několika přestavbami a poté se zde usadil řád františkánů. V interiéru kostela najdete krásné barokní varhany. Klášter byl zrušen roku 1950 a o čtyři roky později se stal sídlem Okresního muzea, které spravuje více než 30 tisíc sbírkových předmětů v přírodovědných a společenskovědních oborech. V muzeu se nachází sedm expozic, z nichž jedna je virtuální. Rozhodně si nenechte ujít expozici Bývalého klášterního refektáře s původní výmalbou od Maura Fuchse. V místnosti také najdete gotické sbírky - Madonu, oltářní křídla a oltářní skříň. Nejvíce ceněné je sousoší Poslední večeře Páně z lipového dřeva v životní velikosti. Další expozicí je Historie do roku 1945, Tachovsko ve 2. polovině 20. století (z velké části je virtuální) a Národopis Českého lesa mj. s měšťanským interiérem z přelomu 19. a 20. století. V expozici Příroda Českého lesa se setkáte se dvěma terárii kuňky žlutobřiché a na interaktivní stezce Živé muzeum, si na vybrané exponáty můžete sáhnout a vyzkoušet si je, což ocení hlavně děti.
Druhá zastávka: Hrad a zámek Bor
Na noční oživlé prohlídky nebo Slavnosti jablek se vydejte na hrad a zámek Bor. Původně vodní gotický hrad ze 13. století byl v 15. století zničen husity a v 19. století přestavěn na zámek v pseudogotickém slohu. Zajímavostí je, že hrad a zámek vlastnili pouze tři šlechtické rody. Hrad a zámek Bor nabízí tři prohlídkové okruhy zahrnující zámek, věž a Loretu. Prohlídková trasa zámku začíná v hradní kapli sv. Vavřince, pokračuje do Švamberského sálu se sklípkovou klenbou, prochází velkým schodištěm do předsálí, zámeckých salónků a velkého zámeckého klasicistního sálu. Ze sálu se jde přes kůr kaple sv. Vavřince až do věžního křídla. Na zámeckou věž vede 117 schodů, ochoz ve výšce 30 metrů nabízí nádherný výhled do okolí. V Loretě čekají na návštěvníky zrestaurované ambity doplněné stropními malbami z 18. století, dvě barokní mariánské kaple a Svatá chýše - ta odpovídá legendárnímu příbytku Panny Marie a je zde umístěna socha černé Madony. V městečku zaujme malebné náměstí, kde jistě najdete nejednu restauraci či kavárnu.
Třetí zastávka: Chodský hrad v Domažlicích
Nejstarší muzeum na Domažlicku najdete na Chodském hradě. Ten byl založený ve 2. polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. jako sídlo královského purkrabího, který spravoval záležitosti Chodů (svobodných sedláků střežících hraniční pomezí). Svou funkci plnil až do počátku 16. století, kdy vyhořel a začal pustnout. Na ruinách hradu vyrostla v 18. století barokní solnice s věží, která sloužila do 19. století, kdy se zde usadil městský úřad a posléze i škola. Od počátku 30. let 20. století v prostorách solnice funguje muzeum. Svoji současnou podobu má muzeum od rekonstrukce z roku 1998. V roce 1999 byla nainstalována současná muzejní expozice, která se průběžně obměňuje a vyvíjí. Část expozice je věnována archeologii pravěku a středověku. Došlo také ke zpřístupnění hradní věže, ochozu a lapidária. Kromě stálé expozice jsou v muzeu pořádány krátkodobé výstavy věnované regionální historii, výstavy umění, koncerty a workshopy pro děti i dospělé. Nedílnou součástí
každoročního programu je jarní a podzimní řemeslný jarmark.
Čtvrtá zastávka: Starý zámek v Chudenicích
Na zámek starého rodu Czerninů se můžete vydat do Chudenic na Klatovsku. Původně stará gotická tvrz byla v 16. století přestavěna na pohodlnější renesanční zámeček, který byl v 18. století barokně upraven. Zámecká expozice nabízí dva prohlídkové okruhy. "Zámek a Czernínové z Chudenic" vás zavede do zámeckých pokojů a salonků, vybavených historickým nábytkem, předměty a obrazy, původem ze zámku Lázeň. V 1. okruhu nahlédnete do zámecké knihovny, Andělského pokoje, Černé kuchyně, ale i do pokoje Dobrovského, orientálního salonku nebo dámského budoáru s ložnicí a koupelnou se zabudovanou historickou vanou. Okruh "Tvrz Chudenice a život na tvrzi" vás provede nejstarší částí zámku - původní tvrzí. Navštívíte jedinou dochovanou obrannou baštu s expozicí obytného prostoru pána tvrze, kuchyni, potravinový sklep se zbytky točitého schodiště a uvidíte původní bránu tvrze i dochované gotické střílny. Dále zázemí obyvatel tvrze a sklepy s expozicí útrpného práva. Po 2. světové válce se do přízemí Starého zámku přestěhovalo muzeum s expozicemi Josefa Dobrovského, Národního obrození, farnosti Chudenic, řemesel, archeologie a historie Chudenic a místních občanů. Doporučujeme také procházku na nedalekou rozhlednu Bolfánek, do tzv. Americké zahrady a k "novému" zámku Lázeň.
Pátá zastávka: Lékárna U Bílého jednorožce a katakomby v Klatovech
Další zastávku si udělejte v Klatovech v lékárně U Bílého jednorožce. Je to jedna z nejzachovalejších barokních lékáren u nás i ve světě. První zmínky o lékárně jsou z roku 1639. Z tohoto období pochází pouze zařízení zadní místnosti, tzv. přípravny, kde je možné vidět nástroje sloužící k přípravě léků, mastí a čípků, a také starou třístupňovou pec na sušení bylin, vytápěnou z vnější chodby. Zařízení přední místnosti, tzv. oficiny, vyřezal pro lékárnu jezuitské koleje laický řádový bratr Jan Geschwendt v roce 1733. Zub narvala umístěný v horní části repozitoria vpravo od vchodu připomíná období, kdy lékárník dostal povolení používat označení lékárny U Bílého jednorožce. Tato lékárna sloužila běžnému provozu až do roku 1966, kdy byla vyhlášena za památku. Na přelomu roku 2009 a 2010 byla celá přední místnost zrestaurována. V červnu roku 2014 byl slavnostně odhalen nový portál barokní lékárny s hlavou bílého jednorožce, který je symbolem lékárny.
Netradiční podívanou skýtají krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi. Klatovské katakomby byly budovány jako součást kostela v letech 1656–76. Katakomby se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu, jeho dobrodinců z řad místní šlechty, vojska a měšťanů. Bylo zde uloženo více než 200 zemřelých. V roce 1784 zakázal panovník Josef II. pohřbívání v kryptách. Větrací systém, který vedl až na střechu kostela, zajišťoval v katakombách relativně stálou teplotu a vlhkost vzduchu. Po dlouhá léta byla těla prakticky nedotčená. Při opravě střechy jezuitského kostela ve 30. letech 20. století zasypali dělníci stavebním odpadem větrací šachty a kanály, tím se zcela změnilo prostředí ve sklepení a 140 mumií se rozpadlo. Nová expozice je instalována v původních prostorách krypt a jezuitského gymnázia. Vypráví návštěvníkům příběh barokních jezuitských Klatov. Obsahuje dobové listiny, historické předměty, modely staveb či dokumentární filmy. Expozice využívá multimediálních prvků. V nově zpřístupněných částech lze vidět hrobku Koců z Dobrše, cisternu na vodu i systém spouštění rakve do původně nepřístupných krypt. Také zde můžete navštívit prohlídkový okruh Jezuitský kostel a Arciděkanský kostel.
Šestá zastávka: Zámek a zřícenina hradu Klenová
Poslední zastávkou na naší cestě je romantická zřícenina významného středověkého hradu Klenová, ke které byl v 19. století přistavěn novogotický zámek. První písemná zmínka o majitelích hradu pochází z roku 1291. Největší rozmach a výstavba hradu jsou však připisovány Přibíkovi z Klenové v 15. století. V 16. století postavili majitelé hradu Harantové z Polžic a Bezdružic budovu renesančního purkrabství. Nejznámější osobností tohoto rodu je Kryštof Harant, který se zde v roce 1564 narodil. Eduard hrabě Stadion z Tannhausenu nechal v 19. století v těsné blízkosti hradu vybudovat hospodářské budovy a v prostoru jižního opevnění novorenesanční zámek. V současné době je v jeho přízemí stálá expozice obrazů českých krajinářů 19. století a obrazů poslední majitelky panství ak. malířky Vilmy Vrbové – Kotrbové. V 1. patře se nachází galerie současného umění, kterou spravuje Galerie Klatovy / Klenová. Pokud se na památku vydáte v červenci nebo v srpnu budete mile překvapeni, protože mají otevřeno i v pondělí. V rytířském sále si můžete prohlédnout sochy českých knížat od Josefa Maxe a dekorativní helmy a štíty. V místnosti za rytířským sálem je představeno dílo malířky Vilmy Vrbové-Kotrbové. Ostatní prostory přízemí jsou zaměřeny na expozici historického nábytku a interiérů z 19. století. Historické hodiny nebo hrací stroj můžete spatřit v sále ozdobeným iluzivní výmalbou od Josefa Navrátila. V bývalé jídelně se nacházejí výjimečná kachlová kamna ze 17. století s reliéfy mytologických postav. Za prohlídku také stojí nedávno zrestaurovaná Stadionská kaple. V areálu hradu můžete obdivovat sochařský park. V Harantově zámecké restauraci se lze po prohlídce občerstvit. Pokud byste chtěli na hradě strávit více dnů, můžete se ubytovat v nedaleké Vile Paula.
