Za památkami do Prahy

První zastávka: Chvalský zámek

Chvalský zámek najdete na samém okraji Prahy v Horních Počernicích. První písemné zmínky o Chvalské tvrzi, pocházejí z počátku 15. století. Tvrz často měnila své majitele až do roku 1652, kdy byla ve zpustlém stavu postoupena jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze. V tomto období byla přestavěna do podoby renesančního zámku. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 přešel zámek pod správu Zemského studijního fondu a po roce 1918 do rukou státu. Roku 1950 dostal objekt do užívání Státní statek Praha. Toto období se zapsalo do jeho historie nezměrnou devastací a dokonce památce hrozil zánik. Rekonstrukce zámku financovaná z fondů EU byla započata v roce 2006 a o 2 roky později byl Chvalský zámek slavnostně otevřen pro veřejnost. V současnosti probíhá na zámku výstava "PŘÍŠTÍ STANICE: Chvalský zámek", ve které můžete vidět nejrůznější typy historických dopravních hraček poháněných hodinovým strojkem na klíček, pružinovým strojkem, elektromotorem či parním strojem. Na nejmenší návštěvníky čeká také dílnička s kultovními stavebnicemi Merkur a Seva, zábavné hry s dopravní tématikou, šlapací autíčka i koloběžky a dětská dopravní kancelář. Další výstavou je "ÚHEL POHLEDU" zachycující svět očima mladé generace. Chvalský zámek je otevřen denně od 9 do 18 hodin a zaměřuje se na akce a výstavy pro rodiny s dětmi, školy i veřejnost, proto se koukněte webové stránky, aby vám nic zajímavého neuteklo! A nezapomeňte si říct o razítko na kartičku s naším motivačním programem Třetí za polovic, sedmá zdarma. 

Druhá zastávka: zámek Troja

Trojský zámek v Praze se řadí mezi nejvýznamnější stavby počátku vrcholného baroka ve střední Evropě. Jeho stavba byla zahájena v roce 1679 jako letní sídlo pro Václava Vojtěcha ze Šternberka, po vzoru italských vil. Středem a dominantou celé stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Na zámek navazuje rozsáhlá zahrada, která je inspirována rodovým znakem Šternberků, a to osmicípou hvězdou. Osmička se také opakuje v různých zahradních schématech. Součástí zahrady jsou další stavby a doplňky, jako je zahradní divadlo, slavnostní schodiště u zámku, pergola se sousoším Paridův soud, fontány a další umělecká díla současná i barokní. Mohutné barokní oválné schodiště pochází z let 1684–85 a bylo konstruováno jako "barokní divadlo", jeviště pro scénu pádu gigantů do Tartaru. Architektura schodiště skrývala důmyslný vodní systém, který na poražené giganty spouštěl vodopád, jímž se dramaticky prohluboval celý výjev. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bohy, alegorie denních i ročních období a světadílů. Schodiště vede honosným portálem do Habsburského sálu, který je vymalován freskami oslavujícími vítězství a úspěchy Habsburského rodu. Zámek využívá Galerie hl. města Prahy, přístupné je také rozhlehlé sklepení se zajímavým lapidáriem.

Třetí zastávka: Bílkova vila

Vilu s ateliérem na pražských Hradčanech si nechal postavit sochař František Bílek na pozemku u mariánských hradeb podle vlastního návrhu v roce 1911. František Bílek byl sochař a grafik, ale jeho náboženské pojetí umění ho vedlo k potřebě vytvářet celá prostředí, ve kterých by se jeho díla uplatňovala v mnohostranném působení a naplňovala své poslání spiritualizace lidského života. Jeho architektura byla motivována ideově. V segmentovém půdorysu stavby lze vidět stopu kosy sklízející obilí. Nápadný je rovněž tvar sloupů připomínajících staroegyptskou chrámovou architekturu. Režná cihla a hrubě opracovaný kámen přibližují dílo přírodě a lidské práci. Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby. Od roku 1963 je Bílkova vila spravována Galerií hl. města Prahy. V nově otevřené stálé expozici jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období.

Čtvrtá zastávka: Zámecký areál Ctěnice v Praze

Jedinečný zámecký a hospodářský areál, který má středověký původ, byl postupně upravován do renesanční a později do barokní podoby. Památkový komplex se nachází asi 10 km severovýchodním směrem od historického centra Prahy. V roce 1993 se stal Zámecký areál majetkem hlavního města Prahy a v letech 1997–2004 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Nyní jej spravuje Muzeum města Prahy. V zámeckých sálech jsou v současné době umístěny čtyři stálé expozice a příležitostné výstavy. V 1. patře se nachází jedinečná expozice ze sbírek muzea věnovaná historii pražských cechů "Řemesla v pořádku". V přízemních prostorách byly zpřístupněny expozice "Zámek Ctěnice", "Dějiny obce Vinoře od pravěku do 20. století" a "Nádraží Praha-Těšnov a Negrelliho viadukt". Z nádvoří zámku se vstupuje do nově zrekonstruované obřadní síně a pěti menších výstavních sálů, v nichž jsou připravovány krátkodobé výstavy. V současné době zde probíhá výstava "Baťa: boty všem!" V objektu špejcharu se nachází přízemní klenutý sál určený pro výstavy. Kočárovna je využívána ke konání společenských akcí, svateb a řemeslných tvůrčích dílen. Za pěkného počasí doporučujeme procházku zámeckým parkem a kdykoli pak návštěvu místního bistra.