Cestou zlatokopů

Okolím královského hradu Kašperka

Z náměstí v Kašperských Horách se od informačního panelu u kostela vydáme po červené turistické značce kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné a kaple P. M. Klatovské do údolí Zlatého potoka (zvané též  Amálino údolí). Tato cesta byla součástí původní, tzv. Zlaté stezky, tj. obchodní komunikace spojující bavorský Pasov s Kašperskými Horami. Vybudována byla podle hospodářských projektů Karla IV. v letech 1356-66. Formanské povozy po ní přivážely do Čech sůl, sukna, vína, koření. Naopak vyváželo se obilí, slad, med, vejce, ryby…

Vlevo před čistírnou odpad. vod vyrubali ve 14. století dávní horníci podél cesty v hloubce cca 40 metrů hlavní, tzv. dědičnou štolu sv. Jana. Sloužila mimo jiné k odvodnění dolů ve městě a okolí. Na počátku 19. století byla již z větší části zavalena (je zde umístěn informační panel).

Za touto čistírnou vstupujeme do údolí kolem dvou významných báňských lokalit. Vlevo vrch Lišák - pokračující na západ polohou Spannreifel a vpravo vyvýšeninou Friedlholz, na jejichž svazích jsou četné jámy s odvaly, pinky nebo ústí štol bývalých zlatodolů. (Pinky jsou jámy a příkopy, jimiž dávní horníci sledovali zlatonosné žíly při povrchu.) Přibližně 50 metrů od ČOV, vpravo od cesty, je vstup do štoly na úpatí vrchu Friedlholz.

Přicházíme k rozcestníku ZLATÝ POTOK a zároveň k informačnímu panelu. Zde si můžeme vybrat ze dvou různě náročných tras. Obě vedou přírodní rezervací Amálino údolí.

Pohodlnější cesta vede od rozcestníku proti toku Zlatého potoka. V údolí Zlatého potoka a nedaleké říčky Losenice stávaly ve středověku četné úpravny zlatonosného křemene, jejichž součástí vedle stoup byly mlýny na rozemílání zlatonosného křemene. Podle dochovaných zpráv zde za Jana Lucemburského pracovalo více než 300 mlýnů. Jejich existenci dokládají četné archeologické nálezy. Cestou proti proudu Zlatého potoka se dostáváme k místu, kde v minulém století stávala továrna na dřevěný drát a zápalky J. Simlicka. Za přehradou na levé straně vidíme na jižním svahu Liščího vrchu vchody do štol. Na březích Zlatého potoka si můžete povšimnout rýžovnických sejpů. Za oběma přehradami přicházíme k betonovému mostu přes Zlatý potok. Cca 150 metrů před mostíkem se na cestu (po které právě jdeme) napojuje zleva lesní cesta z prudkého svahu ukončující náročnější trasu.

Náročnější cesta vede od rozcestníku Zlatý potok dle směrové tabule vlevo prudce vzhůru do lesa přes náhon rozbořeného mlýna. Stoupáme strmým kamenitým  průsekem. Později odbočíme vpravo a jdeme téměř po hřebeni. Brzy narazíme na širokou kamenitou lesní cestu a pokračujeme v přímém směru. Na křižovatce lesních cest odbočíme vpravo do lesa. Nacházíme památky na důlní činnost, vyhlídku ze skály a informační panel. Prudce klesající upravenou cestou sejdeme až na cestu pohodlnější trasy vedoucí podél Zlatého potoka.