Představujeme památky ANOPA: 5. část

Hrad Valdštejn

Areál hradu se rozkládá na několika skalních blocích. Dominantou celého areálu je kaple sv. Jana Nepomuckého. Za prohlídku stojí bohatě vybavené interiéry klasicistního domu a romantického paláce i biliárový sál. Hrad byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů z Valdštejna. Na konci 15. století byl opuštěn, později shořel a zničený hrad znovu pozvedli až Valdštejnové, kterým patřil dalších 200 let. V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou. V této snaze pokračovali i noví majitelé Lexové z Aehrenthalu v první polovině 19. století. V areálu hradu se pořádá velké množství kulturních akcí.

Hrad Vildštejn ve Skalné

První písemná zmínka o hradě Vildštejn je z roku 1225, jako majetek rodů Nothaftů, v té době hrad ale již stál. Dle rozboru původních částí hradu se vznik datuje kolem roku 1166. Za husitských válek padl hrad do rukou Šliků, následně byl v držení Viršperků, kteří měli rodinné spory, za vraždu v rodině byl majitel uvězněn a odsouzen k pokutě a konfiskaci majetku. Počátkem 17. století koupil zadlužené panství Zikmund Abrahám z Trautenberka. V 19. století byl hrad adaptován na pivovar. Následně zde byl zřízen okresní soud (1850) a provoz sladovny byl ukončen. V roce 1950 byl zrušen okresní soud, hrad obsadili rumunští reemigranti, kteří celý objekt zdevastovali. Následně hrad ve vlastnictví státu chátral dále. V 80. letech se o rekonstrukci pokusil pan Zdeněk Buchtele s partou dobrovolníků. V roce 1999 hrad koupil pan Miroslav Pumr, který snahu pana Buchteleho dokončil - po dvou letech důkladné rekonstrukce byl hrad v roce 2001 poprvé ve své historii otevřen veřejnosti. Nyní hrad láká návštěvníky nejen svým příběhem, ale také stylovou restaurací zřízenou v malém a velkém rytířském sále a také možností ubytovat se přímo na nádvoří.

Zámek ve Zruči nad Sázavou

Historie zručského panství sahá pravděpodobně až do počátku vrcholného středověku. První dochovaná písemná zmínka pochází ale až z roku 1328. Současná podoba zámku je završením mnohasetletého vývoje této stavby - od středověkého hradu, přes pevnost, renesanční zámek, barokní či klasicistní panství, sídlo národního výboru a dalších institucí až do dnešní podoby. Prvním majitelem a zároveň stavitelem hradu byl Heřman ze Zruče. Od roku 1334 vlastnili panství na Zruči více než 200 let Kolowraté. V roce 1553 kupuje od Kolowratů Zruč Jiří Kalenic z Kalenic. Za Kaleniců vzkvétala Zruč natolik, že byla za vlády Ferdinanda Habsburského v roce 1561 povýšena na městečko. Černým letopočtem byl pro zámek rok 1781, kdy celý objekt vyhořel. Byla zničena renesanční výzdoba interiérů, veškerý mobiliář a také archiv. O zásadní přestavbu do dnešní podoby se zasloužil rod Schebků. Roku 1885 koupil zručský velkostatek i se zámkem stavitel železnic Jan Schebek přezdívaný také „Král železnic“. Jeho syn Adolf Schebek nechal zámek v letech 1892–94 přestavět v pseudogotickém stylu. Po roce 1989 byl zámek v rámci restitučních nároků potomkům rodiny Schebků navrácen. V roce 2003 město Zruč nad Sázavou zámek i park odkoupilo. V letech 2006-15 proběhly tři etapy rekonstrukce zámeckých budov, parku, přilehlých budov i hospodářských stavení v nynějším Zručském dvoře. 

Zámek ve Žďáru nad Sázavou

Areál zámku prošel do dnešních dob velkými přeměnami. Co se nezměnilo, je původní ekonomická funkce středověkého kláštera. Zámek se tak řadí ke světovým unikátům. Přilehlá zámecká panství (lesy a rybníky) totiž dodnes spravuje nynější majitel zámku, rodina Kinských. Součástí areálu je multimediální Muzeum nové generace. Rozsáhlý areál zámku zahrnuje komplex konventních a hospodářských cisterciáckých budov, nachází se zde kostel Nanebevzetí P. Marie, nejstarší základní škola na Žďársku a základna místního hasičského sboru. Zámek v současnosti spojuje historii se současným uměním. Vedle moderního Muzea nové generace se zde konají pravidelné výstavy, akce pro celou rodinu a koncerty pro širokou veřejnost. Zámek nabízí také umělcům rezidenční tvůrčí pobyty, které pravidelně vrcholí Mezinárodním festivalem současného tance a pohybového divadla KoresponDance.